- Podrobnosti
5.října ´21 jsme se sešli nejprve v slévárně KASI v Chvaleticích a následně jednali v Veletově u Kolína v relativně skromném počtu 16 účastníků. Exkurze v moderní a velké slévárně KASI byla inspirující, naneštěstí stále jede jen na částečný provoz. Hned 2 slévárny tlakového lití hliníku se rozšiřují a to DGS stavbou druhého závodu ve Frýdlantu u polských hranic (první je v Liberci) a AS-Casting stavbou nové haly v Novině pod Ralskem. Brembo v Ostravě (gravitační lití Al-slitin do kokil) již nový závod dostavěl. Positivní zpráva je plánovaná rekonstrukce slévárny Tatra Metalurgie.
Co nás již netěší a museli jsme zmínit, je plánované zavření velmi dobré a velké slévárny litiny SAINT-GOBAIN PAM CZ, s.r.o. Králův Dvůr, to zní až neuvěřitelně a rozšiřuje se tak počet zanikajících sléváren po zavření Viadrusu v 1. pol. ´21. Kolečko bylo opět skvělé. Diskuse probíhala především k tématu zdražování surovin, když např. hořčík zdražil 8x a rostoucím cenám dopravy - přeprava kontejneru 24t z Číny je 10.000 $.Dnes se dodává materiál z Asie bez závazného termínu dodání; stát se může i to, že loď mine evropský přístav a stahují se kontejnery z Británie. Zajímavé rezonující téma bylo k rezistenci různých úrovní organizační struktury na změny. Management musí vytrvat a důsledně dotáhnout projekt do cíle.
- Podrobnosti
Dnešní svět turbulencí je extrémně náročný a úspěšné přežití v něm klade vysoké nároky na každého z nás. Slévárenství je obor, který ekonomické výkyvy postihuje velmi citelně, protože je téměř na počátku řetězce tvorby hodnot. Odlitky jsou většinou součástí investičních projektů a v případě krize se neinvestuje. Výkyvy více jak pokles 50 % poptávky nejsou výjimkou. Zároveň slévárenství je tu s námi přes 5000 let a to je známka enormní stability. Odlitky tu budou dalších 5000 let, o tom nelze pochybovat. Zdali budeme ve svých příbytcích stále používat litinové radiátory, to neumím říci :-) Buďme pyšní na svůj obor, prohlubujme svoje znalosti včetně těch mimo obor – především systémy štíhlé výroby a vedení lidí, předávejme svoje zkušenosti dál, rozvíjejme tak národní ekonomiku. K tomu Vám do roku 2021 přeji pevnou vůli, vytrvalost ale i trpělivost, odvahu, dobrá rozhodnutí, schopné a pracovité lidi okolo sebe, rozhodnost a schopnost naslouchat. Buďte zdrávi!
Váš
Marko Grzinčič
- Podrobnosti
Rád bych se s Vámi podělil o paralelu mezi slévárenstvím a covidovou krizí. Přibližně před 15 lety pronikla technologie CT-scanu do výroby odlitků. Obor získal možnost nahlédnout detailně do nitra struktury hliníkových odlitků a objevit tak skutečný výskyt vnitřních vad ve formě dutin (ať už plynových, vzduchových nebo jako důsledek nedosazovaného smršťování kovu při tuhnutí) a to nedestruktivním způsobem a poměrně produktivně. Objevili se samozřejmě chytráci, kteří měli tendenci okamžitě takové díly označit za neshodné. Skokově stoupla „zmetkovitost” a konstruktéři byli vyděšeni, co se montuje za odlitky do aut, letadel atd. Mimochodem, scan Al-odlitku s řezy 0,5 mm Vám umím zajistit.
A co vidíme dnes v zdravotnictví – testováním lidí na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 odhalujeme úplně všechny, kteří mají v těle i nepatrné množství viru a NEJSOU NEMOCNÍ. Ale každému občanovi se dostává statistika a z toho plynou matematické odhady, jaké velké nebezpečí jemu, příjemci zprávy o počtu nakažených, hrozí.
Tvrdím, že jde o přesný opak kritického myšlení.
Doporučuji si přečíst: ODKAZ
- Podrobnosti
Vypadalo to beznadějně, ale přecijen se našla vůle k setkání a 18 zástupců ze 14 subjektů českého slévárenského prostředí se sešlo 22.9. ve slévárně UXA v Brně. Přišel mezi nás tradičně ing. Sobíšek z UniCredit Bank a měl přednášku k aktuální ekonomické situaci ČR a světa. V diskusi jsme se bavili nejenom o podstatě problémů, ale co nás příští měsíce a roky čeká. Následovalo „kolečko“, kde každý účastník představil novinky ve svém firmě a jak situaci zvládá.
Všichni potřebujeme zakázky a zaměstnance. Přetrvává problém nedostatku lidí na méně kvalifikované práce a výhled zakázek v případě zakázkových sléváren železných slitin je dost pesimistický. Osobně jsem všechny vyzval, využít právě tento čas na ZLEPŠOVÁNÍ.
Konáním akce jsme podpořili opak izolování se a omezování se nad rámec osobních hygienických opatření. Zvítězil zdravý rozum ale i aktivní přístup k tradici, výměně zkušeností, naslouchání názorů druhých, diskusi v osobním kontaktu. Jsem přesvědčen že manažeři ze sléváren si mohou při osobním kontaktu obzvláště v dnešní turbulentní době ledacos věcného říci a přidaná hodnota je vyšší, než když se bavíte se známým (one to one) z jiné slévárny po telefonu.
Z přednášky a diskuse jsem si poznamenal:
- V čem je dnešní krize jiná? Při minulé velké krizi se snížila poptávka, ale pozor, dnes je zároveň snížená i nabídka! Tato skutečnost bude mít za následek vyšší inflaci.
- Dramatický propad ekonomiky přetrvá do 1. kvartálu 2021. Celoroční propad v ČR bude mezi 6,5 (dnes odhadovaná hodnota) až 10 % (podle vývoje poslední kvartál). Rok 2021 je predikce propad 4,7 %.
- Neočekávejme oslabení koruny nad 27 CZK/EUR; odhad pro r. 2021 je 25,60.
- Cena za barel ropy se udrží zřejmě delší čas na 40 dolarů na barel. Cena emisních povolenek udržuje cenu elektřiny přibližně na stejné úrovni. Do budoucnu cenu elektřiny bude držet na vyšší úrovni úbytkem zdrojů prostřednictvím uhelných elektráren.
- Nemusíme mít zásadní obavy z nižší spotřeby, právě příští rok spotřeba poroste slušně. Kdežto u INVESTIC bude problém nejméně do roku 2022 (je typické, že jsou zpožděné) a ekonomika se vrátí do standardů až v r. 2023.
- ČR je na špici zemí EU závislých na německých subdodávkách (zprac. průmysl a služby dělají 12 %).
- Proinvestovat se z krize je v ČR fráze, protože projekty nejsou připravené. Tzn. dostatek peněz v ČR a (zdarma) peníze z EU nám nepomohou. Krátkodobé udržení životní úrovně jako hlavní program vlády je jednoduše špatně. Musíme mířit na nabídkovou stranu ekonomiku, abychom v horizontu 5 let byly konkurenceschopní.
- Lze jen doporučit minimálně rok nezvyšovat minimální mzdu.
- Pokles registrací nových aut 25 % letos; příští rok spotřeba poroste, ale nikoliv na původní úroveň.
- Trend ustupování od globalizace pokračuje.
- Málokterá země má spotřebu přidané hodnoty doma tak nízký podíl jako ČR –56 %. 8,3 % všeho z Česka jde do Německa.
- Vlastně jen malý podíl firem využil odklady splátek a tudíž i ukončení ochrany před věřiteli ohledně schopnosti splácet závazky nebude mít dramatický vývoj. Dnes jsou firmy daleko opatrnější spadnout do dluhů, než se tak dělo v r. 2009 – tehdy to byl docela standard. Zájem o úvěry s garancí státu je od „zombie“ firem, které by vlastně už neměly existovat. Seriózní firmy to NEpotřebují. Přestože stát vyhradil 900 miliard na garanci úvěrů, tak dodnes evidujeme 26 miliard.
- Dluhy se řeší nestandardně vykupováním dluhopisů centrálními bankami a to je zcela nezdravé – ve světě obzvláště Japonsko a USA, kde 1/3 a 1/5 vlastní centr. banka.
- Modern Monetary Theory – ještě než nastoupila TRUMPova administrativa, tak vláda nehovořila do politiky Centrální banky; není to ale jen trend v USA.
- Podrobnosti
Pakliže se Vám něčeho v tomto světě nedostává, neprodleně to poskytněte prvnímu, koho potkáte. [Eckhart Tolle]
...a další v přenosu názorů a zprostředkovaných myšlenek panem Duškem: https://www.youtube.com/watch?v=vzV3ybA1VHs
Tak to je něco, co považuji za vhodné k uvedení ve svých aktualitách. Pokračuji, co je přínosem dnešní mimořádné doby, kdy odhalujeme charaktery:
- Poznáte, kdo je člověk samostatný, a kdo je závislý.
- Poznáte, kdo je ovlivnitelný, poslušný. Poznáte, kdo je vzpurný.
- Poznáte, kdo si uchovává chladnou hlavu i v náročné situaci.
- Poznáte, kdo je práskač, udavač.
- Každý v této situaci dokonce možná je povinen ukázat, kým je. Možná, že ten tlak je tak obrovský, že už nemůžeme nic skrývat a musíme ukázat, kdo jsme. V tom je to očistné.
- Podrobnosti
V záplavě negativních a povrchně positivních komentářů na současnou krizi mne oslovil tento od p. Zuzy na LinkedIn, který svoluje k publikování s podmínkou uvedení www.horx.com a www.zukunftsinstitut.de. Trochu jako z pera pánů profesorů Zeleného a Košturiaka... takže příjemné počtení a zkusme si z toho vzít pro náš život co nejvíce :-)
Michal Zuza, zveřejněno dne 19. března 2020
Corona - zpětná předpověď: Jak budeme ohromeni, až krize skončí.
V současné době se často ptám, kdy Corona „skončí“ a všechno se vrátí do normálu. Moje odpověď: nikdy. Existují historické okamžiky, kdy budoucnost mění směr. Říkáme jim bifurkace. Nebo hluboké krize. Ta doba nyní nastala.
Svět, as we know it, se mění. Za ním však přichází nový svět, jehož formaci si můžeme alespoň představit. Za tímto účelem bych vám rád nabídl cvičení, se kterým jsme měli dobré zkušenosti v procesech utváření vizí ve organizacích. Říkáme tomu REgnóza. Na rozdíl od PROgnózy se touto technologií nedíváme do budoucnosti. Ale od budoucnosti ZPĚT do dneška. Zní to šíleně? Zkusme to:
Re-gnóza: Náš svět na podzim 2020
Představme si situaci na podzim, řekněme v září 2020. Sedíme v pouliční kavárně ve velkém městě. Je teplo a lidé se znovu pohybují po ulici.
Pohybují se jinak? Je všechno stejné jako dříve? Chutná víno, koktejl, káva stejně jako předtím? Jako před Coronou?
Nebo ještě lépe? Když se ohlédneme, co nás překvapí?
Budeme překvapeni, že sociální odříkání, která jsme museli prodělat, zřídkakdy vedla k osamělosti. Naopak. Po počátečním šokovém strnutí si mnoho z nás ulevilo, že se mnoho shonu, mluvení a komunikace na více kanálech najednou zastavilo. Zřeknutí se práva nemusí nutně znamenat ztrátu, ale může dokonce otevřít nové možnosti. Někteří to již známe, například jsme zkusili intervalový půst - a to jsme si pak jídlo užili. Fyzická vzdálenost, kterou si virus vynutil, paradoxně také vytvořila novou blízkost. Potkali jsme lidi, s nimiž bychom se jinak nikdy nesetkali. Častěji jsme kontaktovali staré přátele, posílili jsme vazby, které se uvolnily. Rodiny, sousedé, přátelé se přiblížili a někdy dokonce vyřešili skryté konflikty.
Zvýšila se sociální zdvořilost, kterou jsme dříve stále více postrádali.
Nyní na podzim 2020 je na fotbalových zápasech úplně jiná nálada než na jaře, kdy byly skupinové šarvátky a vztek. Zajímalo by nás, proč tomu tak je.
Budeme se divit, jak rychle se digitální kulturní techniky najednou osvědčily v praxi. Telekonference a videokonference, kterým většina kolegů vždy odolávala, se ukázaly být docela praktické a produktivní. Učitelé se o výuce po internetu hodně naučili. Homeoffice se stal pro mnohé samozřejmostí - včetně improvizace a žonglování s časem, které s tím souvisí.
Současně došlo k renesanci zjevně zastaralých kulturních technik. Najednou jste zastihli nejen záznamník, když jste volali, ale skutečné lidi. Virus vytvořil novou kulturu dlouhých telefonních hovorů bez second screenu. Samotná „message“ najednou získala nový význam. Zase se znovu komunikovalo. Nikdo nikoho nezdržoval. To vytvořilo novou kulturu přístupnosti. Závaznost.
Lidé, kteří se kvůli hektickému tempu nikdy nezastavili, včetně mladých lidí, najednou šli na dlouhé procházky (něco, co bylo dříve cizím slovem). Čtení knih se náhle stalo kultem.
Reality shows se najednou zdály trapné. Ten celý Trivia-trash, nekonečný duševní odpad, který tekl všemi kanály. Ne, úplně nezmizel. Ale rychle ztratil hodnotu.Vzpomínáte si ještě na spor o politické korektnosti? Nekonečné množství kulturních válek o ... o čem to všechno bylo? Krize znamenají především nutnost opuštění starých postupů, které tím činí zbytečnými ...
Cynismus, tento uvolněný způsob, jak si znehodnocením udržet svět od těla, byl náhle megaout. Přehnaná hysterie přehánění a strachu v médiích se po prvním vypuknutí držela v mezích. Kromě toho nekonečná vlna krutých krimiseriálů dosáhla svého bodu zlomu.
Budeme překvapeni, že léky, které zvyšovaly míru přežití, byly nalezeny již na jaře. Tím se snížila úmrtnost a Corona se stala virem, s nímž se musíme jen vypořádat - podobně jako chřipka a mnoho dalších nemocí. Lékařský pokrok pomohl. Také jsme se však dozvěděli, že rozhodujícím faktorem není ani tak technologie, ale změna sociálního chování. Rozhodujícím faktorem bylo, že lidé mohou zůstat solidární a konstruktivní navzdory radikálním omezením. Lidsko-sociální inteligence pomohla. Mnohdy vychvalovaná umělá inteligence, o které je známo, že je schopna vyřešit vše, měla na Coronu jen omezený účinek.
Tím se posunul vztah mezi technologií a kulturou. Před krizí se technologie zdála všelékem, nositelem všech utopií. Nikdo - nebo jen několik skalních příznivců – dnes stále věří ve velké digitální vykoupení. Velký humbuk technologie skončil. Znovu se zaměřujeme na humánní otázky: Co je to člověk? Co jsme pro sebe?
Jsme zpětně ohromeni, když vidíme, kolik humoru a lidskosti se skutečně objevilo ve dnech viru.
Budeme se divit, jak dalece by se ekonomika mohla smrsknout, aniž by se skutečně stalo něco jako „kolaps“, který byl vyvoláván před každým malým zvýšením daně a před každou vládní intervencí. Přestože došlo k „černému dubnu“, hlubokému hospodářskému útlumu a 50% propadu akciového trhu, přestože mnoho společností zkrachovalo, otřáslo se nebo zmutovalo do něčeho úplně jiného, nula nikdy nepřišla. Jako by ekonomika byla dýchací bytost, která může také dřímat nebo spát a dokonce snít.
Dnes na podzim existuje opět světové hospodářství. Globální produkce just-in-time, s obrovskými rozvětvenými řetězci přidaných hodnot, v nichž jsou miliony jednotlivých dílů vozeny napříč planetou, je přežitá. V současné době se demontuje a rekonfiguruje. Všude ve výrobních a servisních zařízeních vznikají dočasné skladovací prostory, sklady a zásoby rostou. Místní výroba vzkvétá, utvářejí se lokální spojení a řemesla zažívají renesanci. Globální systém se smýká směrem ke gLOKALizaci: lokalizování globálního.
Udiví nás, že ani ztráta aktiv v důsledku zhroucení akciového trhu nebolí, jak se na začátku zdálo. V novém světě již nehraje rozhodující roli bohatství. Důležitější jsou sousedé a kvetoucí zeleninová zahrada.
Je možné, že virus změnil naše životy směrem, kterým se tak jako tak chtěl změnit?
RE-Gnóza: zvládání přítomnosti, skokem do budoucnosti
Proč se tento typ „od-předu-scénáře“ jeví tak matoucně odlišný od klasické prognózy? To souvisí se specifickými vlastnostmi našeho smyslu pro budoucnost. Když se podíváme „do budoucnosti“, většinou vidíme pouze nebezpečí a problémy „se na nás hrnout“, hromadící se k nepřekonatelným překážkám. Jako lokomotiva z tunelu, která nás porazí. Tato bariéra strachu nás odděluje od budoucnosti. Proto jsou hororové budoucnosti vždy nejsnadněji znázornitelné.
Na druhé straně, re-gnózy tvoří smyčku poznatků, do které zahrneme sami sebe, naši vnitřní změnu, do budoucího výpočtu. Interně se propojujeme s budoucností, což vytváří most mezi dneškem a zítřkem. Vytvoří se „budoucí mysl“.
Pokud to uděláme správně, vytvoří se něco jako budoucí inteligence. Dokážeme předvídat nejen vnější „události“, ale také vnitřní adaptace, se kterými reagujeme na změněný svět.
To se vnímá velmi odlišně na rozdíl od předpovědi, která má svým „jistojistým“ charakterem v sobě vždy něco mrtvého, sterilního. Opouštíme tím strnulost strachem a vracíme se k vitalitě, která patří do každé skutečné budoucnosti.
Všichni známe to zdařilé překonání strachu. Když jdeme k zubaři, máme strach dlouho dopředu. Na zubařském křesle ztrácíme kontrolu a bolí to, ještě než je bolest způsobena. V očekávání tohoto pocitu se stupňují naše obavy, které nás mohou zcela přemoci. Jakmile jsme však tuto proceduru přestáli, máme pocit zvládnutí (coping): svět vypadá znovu veselejší a svěží a jsme najednou plní nadšení.
Coping znamená: zvládání/překonání. Neurobiologicky je adrenalin strachu nahrazen dopaminem, typem endogenní (tělu vlastní) drogy budoucnosti. Zatímco nás adrenalin vede k útěku nebo k boji (což ve skutečnosti není v zubařském křesle ani v boji proti coroně skutečně produktivní), dopamin otevírá naše mozkové synapse: jsme napjati na to, co má přijít, zvědavi, snažíme se předvídat. Když máme zdravou hladinu dopaminu, utváříme plány, máme vize, které nás vedou k předvídaným jednáním.
Kupodivu mnozí zažívají přesně to samé v coronské krizi. Masivní ztráta kontroly se náhle změní ve skutečné opojení pozitivnem. Po období zmatku a strachu vzniká vnitřní síla. Svět „končí“, se zkušeností, že jsme tady stále, vzniká způsob nového bytí uvnitř.
Uprostřed shut-downu civilizace procházíme lesy, parky nebo téměř prázdnými prostory. Nejedná se však o apokalypsu, nýbrž o nový začátek.
Je prokázáno: proměna začíná jako změněný vzorec očekávání, vnímání a spojení se světem. Při tom je to právě právě přerušení rutin, známého, co uvolňuje náš smysl pro budoucnost. Představa a jistota, že všechno může být úplně jiné - i v lepším.
Možná se budeme dokonce divit, že Trump bude v listopadu odvolen. Zákeřná, rozdělující politika nepatří ke coronovému světu. Coronská krize dala najevo, že ti, kteří chtějí podněcovat lidi proti sobě, nemají co přispět ke skutečným otázkám o budoucnosti. V závažných situacích se prokáže destruktivita, která sídlí v populismu.
Politika ve svém původním smyslu jako formování společenské odpovědnosti, získala touto krizi novou důvěryhodnost, novou legitimitu. Právě proto, že musela jednat „autoritářsky“, vytvořila zájem pro to „společenské“. Věda také zažila podivuhodnou renesanci v probační krizi. Virologové a epidemiologové se stali mediálními hvězdami, ale také „futurističtí“ filozofové, sociologové, psychologové, antropologové, kteří byli dříve na okraji polarizovaných debat, znovu získali svůj hlas a váhu.
Fake news oproti tomu rychle ztratily tržní hodnotu.
Virus jako urychlovač evoluce
Hluboké krize navíc poukazují na další základní princip změny: syntézu trendu a kontrastu.
Nový svět po Coroně - nebo lépe s Coronou - vychází z přerušení megatrendu konektivity. Z politického a ekonomického hlediska se tento jev nazývá také „globalizace“. Přerušení spojení - uzavíráním hranic, oddělením, zabavováním, karanténami - nevede ke zrušení spojení. Nýbrž k reorganizaci konektomů, které drží náš svět pohromadě a přenáší jej do budoucnosti. V socio-ekonomických systémech dochází k fázovému skoku.
Svět, který přijde, ocení znovu odstup - a díky němu kvalitativnějši utváření solidarity. Autonomie a závislost, otevírání a uzavírání budou nově vyváženy. Díky tomu může být svět komplexnější, zárověň ale také stabilnější. Tato transformace je do značné míry slepým evolučním procesem - protože to jedno selhává, prosazuje se to nové, životaschopné. Zpočátku to působí závratě, ale pak to prokazuje svůj vnitřní smysl: schopné budoucnosti je to, co spojuje paradoxy na nové úrovni.
Tento proces komplexizace - nezměňovat s komplikací – může být také lidmi vědomě utvářena. Ti, kteří to mohou, kteří hovoří jazykem nadcházející komplexizace, budou vůdci budoucnosti. Nositelé naděje.
"Prostřednictvím Corony přizpůsobíme celý náš přístup k životu - ve smyslu naší existence jako živé bytosti uprostřed jiných forem života."
Slavo Žižek během kulminace coronové krize v polovině března
Každá hluboká krize zanechává příběh, příběh, který ukazuje daleko do budoucnosti. Jednou z nejsilnějších vizí zanechaných virem corony jsou Italové, kteří muzicírují na balkonech. Druhou vizi nám zasílají satelitní snímky, které najednou ukazují průmyslové oblasti Číny a Itálie bez smogu. V roce 2020 poprvé klesnou CO2 emise lidstva. Tato skutečnost s námi zahýbe.
Pokud virus něco takového dokáže - můžeme to pravděpodobně také? Možná, že virus byl jen posel vyslaný z budoucnosti. Jeho drastická zpráva zní: Lidská civilizace se stala příliš hustou, příliš rychlou, přehřátou. Příliš rychle se žene určitým směrem, ve kterém není budoucnost.
Může se však znovu objevit.
System reset.
Cool down!
Hudbu na balkóny!
Tak funguje budoucnost.
Poznámka: Tento text lze volně tisknout s poznámkou: www.horx.com a www.zukunftsinstitut.de.